piatok 31. augusta 2012
Úbohý Alojz Hlina
http://www.sme.sk/c/6516654/pred-bilakovu-vilu-pristavil-hlina-sovietsky-tank.html
keby vedel kto boli bolsevici alebo co robia zidia, neriesil by taketo blbosti, plus nehovoriac o svinstvach kapitalizmu, ktore predbiehaju svinstva v komunizme....(defakto ludia su ti isti - zidia)
keby vedel kto boli bolsevici alebo co robia zidia, neriesil by taketo blbosti, plus nehovoriac o svinstvach kapitalizmu, ktore predbiehaju svinstva v komunizme....(defakto ludia su ti isti - zidia)
Bridlicovy plyn a chystana velka lupez v SR
nieco o bridlicovom plyne:
a tu ako u nas sonduju:
http://www.sme.sk/c/6515826/piloti-hladaju-na-vychode-ropu.html (vsimnite si ako dali do popredia ropu, pricom ide hlavne o bridlicovy plyn...)
a tu ako u nas sonduju:
http://www.sme.sk/c/6515826/piloti-hladaju-na-vychode-ropu.html (vsimnite si ako dali do popredia ropu, pricom ide hlavne o bridlicovy plyn...)
sobota 25. augusta 2012
Byvaly velky spojenec USA Egypt sa pridava na stranu Ciny a Iranu
Cim sa vlastne rebalancuje rozlozenie sil. USA davali rocne Egypntu bilion dolarov, avsak po vyhre Morsiho zacal viac byt proti Izraelu a USA. Och ako dokazu spravy hned zrana potesit....
http://rt.com/news/egypt-rebalance-east-hughes-535/
Keby sa Egypt spoji s Cinou tym padom by Cina ziskala pristup k Suezskemu kanalu z ktoreho podpory teraz tazi USA. A co znamena Suezsky kanal pre svet nemusim hadam nikomu pisat....
Keby sa Egypt spojil s Iranom(a ich vztahy sa vyrazne zlepsuju) tak by dal podpasovku Izraelu a ten by musil prestat davat vyhrazky ohladom bombardovania Iranu(kedze Egypt tvori vacsinu hranic s Izraelom....)
Taktiez ich spojenie suvisi aj s ich nenavistou voci Saudskej Arabii. Preto sa Clintonova(diabol) snazi viest dialogy s Morsim.
Nakoniec si Izrael musi uvedomit ze je uplne zavisly od mierovych zmluv s Egyptom a toho strasi na smrt(asi aj preto si buduju novy stat v Kosove, nastava obdobie ze ich budu znova vsetci vyhanat...).
S Morsim na cele sa Egypt zacina stavat klucovym hracom v regione. V tomto je Morsi briliantny.
Autor rozhovoru predpoveda ze Egypt sa spoji s Iranom a oddeli sa od USA, Saudskej Arabie.
streda 22. augusta 2012
L. Hudo - Julovy prehlad udalosti
Jeden z mála žurnalistov v SR, ktorý pri svojej práci používa rozum na rozmýšľanie a analýzu a nielen na úbohe kopírovanie z mediálnych prúdov - teda vymývania mozgu.
štvrtok 16. augusta 2012
Pentagon informuje izraelskeh premiera Netanyahu - uz nebude ziadne velke chazarske kralovstvo...
http://benjaminfulford.net/2012/08/13/pentagon-informs-netanyahu-there-will-be-no-greater-khazarian-empire/
krasny sumar udalosti s ich lepsim priblizenim ako to robia media. Napisem len v skratke:
V minulosti NATO a ine krajiny hovorili o Izraeli ako o mierovej krajine presadzujucej mier...dnes uz o nej hovoria ako o gangstroch... ktori chcu zacat 3. sv. vojnu. Nastastie pentagon, India, Rusko, Cina, Brazilia a ine krajiny dali vsetkym najasno ze to sa nestane... A preto strasne vrazdy ktore sa odohravali na nariadenia tychto kabalistov(zidov) v Syrii neprebiehaju podla ocakavaneho scenara. Ked iraelsky premier "satan" Netanyahu chcel pohnut USA tym ze sledoval ich emailovu komunikaciu, hovory monitoroval ich, nasledne nato ho varovali z Pentagonu ze ak posle strelu odpalime je do vody a prideme si pre vas(pre izrael). Navyse Egypt(sused Izraela) odstranil z vlady ludi dohodenych kabalistami a obsadil hranice z Izraelom(v mediach sa pisalo o Sinai oblasti). Sprava pre zidov, boli ste odkopnuti zo 100 krajin za poslednych 200 rokov http://www.biblebelievers.org.au/expelled.htm takze preto sa uz konecne musite prestat pretvarovat ako nevinne obete. Uz je na case aby ste sa prestali hrat na My (zidia) a ti ostatni (gojimovia) a zacali sa spravat ako rovnocenni s ostatnymi. Zidia su ako krasne zeny (slusne, ctihodna majorita) so syfilisom (s ganstrami v ich kruhoch). Ak zidia neodstrania ganstrov zo svojich riadiacich postov potom znova utrpia kolektivne utrpenie za skutky tejto minority. Nastastie su naznaky ich vnutornej cistky.
Financny priemysel ktory sa hral na cisty, integrovany a fair-play zacina podliehat tiez tejto cistke a odstranuje vsetkych kriminalnikov ktori mu sposobili skody(to ze sa deje je vidiet vsade....).
Sudny proces s Neil Keenanom(ak nieco o nom najdete budem rad...) je jeden z najdolezitejsich pretoze odhalil skutocne motivy za Kenedyho smrtou, systemove plienenie globalnych uctov malou skupinou mafianov. Keenan sa vratil z vyletu v Indonezii s mnozstvom dokumentov dokazujucich skutocne zlociny banksterskych rodin ktore vlastia FED. Na pripade sa pokracuje a treba zabezpecit aby americky sud zabezpecil spravodlivost nekorupcnym sudcom.
Jedna vec je ista, vlada USA nahromadila dlh 1 trilion pocas fiskalneho obdobia ktore konci v Septembri, a bude hladat nove pozicky na nove fiskalen obdobie. V Cine dojde v novembri k zmene 2/3 vrcholnych vodcov a v USA sa chysta zmena rezimu takze sa budu odohravat velmi vysoke "stakes horse trading ???" v oktobri...
Cinani vedia ze cas je na ich strane pretoze pokial sa kabalisti snazia zretazovat americku ekonomiku do podoby jednookej pryramidy USA bude stracat ich manufakturovu zakladnu. Pentagon a vojensky industrialny komplex taktiez vedia ze cim skor prestrihnu dohodu, tym skor dostanu lepsiu ponuku (?? asi s kabalistami).
Matematicky povedanie, su len dve skutocne moznosti. Jedna pre USA je zabezpecit devalued treasury dolar(?) za vymenu odpisania dlhov (asi s kabalistami). Druha je pockat kym prijem americanov spadne na uroven Cinanov.
Obe tieto moznosti dokazu spravit americku ekonomiku opat schopnu konkurencie. Prva znamena nahly naraz pretoze ekonomika sa vrati do reality a vsetky cinske malickosti vo Walmarte sa nahle stanu drahymi. Po tomto bude nasledovat rychle zrychlenie skutocnej ekonomiky a vyroby, vedenej exportom a zvysenymi domacimi poziadavkami(zdravy rozum to uz davno hovori , mudri ekonomovia hovorili uplne nieco ine...). Druha bude znamenat nezamestnanost a biedu ktora postpne narastie a ludia budu ochotni pracovat za cinske platy.
V Europe, medzitym, euro kriza sa stale zhorsuje a bude vyrazne horsia po prazdninach na jesen. Netreba ziadne tajne spojky aby aj bezny clovek videl co sa deje. Europania (obzvlast ti zijuci pozdlz stredomoria minuli viac ako by zarobili za 30 rokov arucitelia si prisli pre pozicky. Nemci si nemozu dovolit zachranovat ich nezodpovednych juznych bratrancov aj keby chceli. Ludia na Islande ukzali cestu s nahlym 15% poklesom prijmu(spat na hodnoty platov ktore zarabali chytanim ryb) nasledovanej rychlym zotavenim a pozavieranim vinnych banksterov. Toto je potrebne aby sa stalo aj v inych krajinach aby skoncila kriza.
Taktiez je tu historicka nespravodlivost, podla niektorych zdrojov. Euro bolo povodne financovane bondami ktore si zobral George Bush starsi od Soong Mei-Ling, zeny Kuomintang vodcu Chiang Kai-Shek, podla M15 agentov sidliacich v Anglicku. Tieto bondy boli vlozene do "obchodovacie programu" aby generovali zdroje pre dlhodoby projekt premenit Europu na stvrtu risu(o com vo velkom pisali talianske media), podla tohto agenta ktory sa specializuje na nacizmus. Tieto zdroje boli zamrazene pred 18 mesiacmi BIS a to je hlavna pricina krizy eura, hovori tento agent.
Viacere zdroje v Azii taktiez zmienuju Soong Mei-Ling ako klucoveho hraca sucasnej krizy a niekolko (vratane starsich Yakuza zdrojov) hovoria o vynimocnom tvrdeni, ze stale zije(co by ju robilo 114 rocnu).
Co je jasne ze zmena rezimu v CIne v Novembri bude vyrazne menej ovplyvnena kabalistami ako bol doterajsi rezim.
P2 fasisticka freemansonska loza v taliansku sa vychvalovala ze podporovali a financovali komunizmus. To im dalo vacsi vplyv nad komunistickou mladezou odchadzajucej generacie Hu Jintao ako nad prichadzajucou "male knieza" vodca Xi Jinping.
Prichadzajuca skupina uz informovala White dragon society ze podporia ich navrh na tvorbu meritokraticky(nechce s mi hladat vyznam) zamestnanu medzinarodnu kancelariu ekonomickeho planovania.
Taktiez rokovania medzi White dragon society a predstavitelmi Severnej Korey su na plane koncom tohto mesiaca, ale novy rezim Kim Jong-Una dal jasne najavo ze su pripraveni skoncit ulohu stareho z obdobia studenej vojny "zleho chlapca" ulohy ku ktorej boli pritlaceny.
V hocijakom pripade, prichod jesene, rozne zainteresovane skupiny musia prestat vrtat do minulosti a prestat sa navzajom hasterit a zamerat sa na tvorbu idealneho sveta..
sobota 11. augusta 2012
Židia a zrod terorizmu
Irgun založil v roku 1937 David Raziel, pod názvom Irgun Zvai Leumi (Národná vojenská organizácia). Irgun – známy tiež pod názvom ETZEL, bol ilegálnym židovským teroristickým hnutím. **** chceli vytvoriť židovský štát na oboch brehoch Jordánu. Na získanie územia pre nových židovských osadníkov potrebovali vyhnať z domovov pôvodných obyvateľov, palestínskych Arabov. A tak Irgun zahájil teroristické útoky voči Arabom, ale aj voči Britom. Od roku 1943 až do jeho rozpustenia v roku 1948, stál v čele Irgunu budúci izraelský premiér Menachem Begin.
V júni 1938 Briti odsúdili dvoch židovských sionistov za streľbu do autobusu, v ktorom sa viezli Arabi. Aj napriek žiadosti o milosť bol jeden z nich – Slomo Bne Josef popravený. Irgun jeho smrť pomstil v júli 1938 bombovým atentátom na arabskom ovocnom trhu v Hajfe. Výbuch podzemných mín zabil 74 ľudí, ďalších 129 bolo zranených. Išlo o najbrutálnejší teroristický čin na území Palestíny do roku 1938.
Stalo sa tak v dobe, keď sionisti začali šíriť medzi židmi paniku a na verejnosti prezentovať z veľkej časti domnelé a prekrútené ukrutnosti voči židom zo strany Nemcov na Nemcami okupovanom území v čase druhej svetovej vojny. Tým sa snažili oblomiť postoj Veľkej Británie, ktorá odmietala prehodnotiť svoj postoj voči emigrácii židov do Palestíny.
V máji 1942 prebehla v newyorskom hoteli Biltmore konferencia amerických sionistov. Konferencia prijala rezolúciu vytvorenia židovského štátu na území Palestíny. Rezolúcia sa stala základom oficiálnej politiky veľkej židovskej komunity v USA.
Aj napriek rozdielnym postojom väčšiny sionistov, bojovali počas druhej svetovej vojny proti nacistom po boku Britov. Dokonca aj Irgun ukázal behom vojny pri protibritských akciách určitú zdržanlivosť. Niektoré frakcie Irgunu však spoluprácu s Britmi odmietali a nakoniec sa v roku 1940 úplne odštiepili od základnej organizácie. Skupina odpadlíkov bola nazvaná Stern podľa svojho vodcu Abrahama Sterna, pôvodne jedného z najvyšších činiteľov Irgunu. Stern gang sa tiež nazýval Lehi, čo bola skratka hebrejského názvu Lohame Herut Yisra´el (bojovníci za slobodu Izraela).
Táto skupina bola fanaticky zameraná proti Britom, uskutočnila opakované útoky na britské posádky v Palestíne. Obeťami nenávisti radikálnej skupiny Stern sa stávali aj umiernení židia. V januári 1942 ozbrojenci skupiny Stern zavraždili dvoch zástupcov britských policajtov a mnohí členovia jeho skupiny boli počas vojny uväznení. Skupina Stern však prežila a v roku 1944 zavraždila okolo 15 ľudí.
Jednou z obetí Stern gangu sa stal lord Mayne, britský ministerský zástupca na Blízkom Východe. Spolu so svojím šoférom bol zabitý v Káhire 6. novembra 1944. Tento prípad ukázal, kam až siahajú prsty Stern gangu. Vražda lorda Mayneho v roku 1944, spáchaná židovskou teroristickou organizáciou Stern, bola vôbec prvým činom moderného medzinárodného terorizmu, spáchaná pre celosvetovú publicitu.
Za pozornosť stojí aj fakt, že Jicchak Šamir, ktorý bol izraelským premiérom v 80. rokoch, bol významným vedúcim činiteľom a brutálnym teroristom skupiny Stern.
Nástup veľkého židovského terorizmu
Máj 1945 priniesol v Európe koniec vojny a v Palestíne vlnu židovského terorizmu, ktorý sa počas vojny až tak otvorene neprejavoval. V júli 1945 sa útoky na britské ciele stali každodenným rituálom. Po porážke Hitlera sa na obhajobu svojich záujmov dokázali spojiť všetky židovské organizácie. O tri mesiace neskôr zahájili sionistické organizácie spoločnú kampaň proti Britom. Zatiaľ čo Haganah (t.j. obrana; organizácia židov, ktorá vznikla začiatkom 20. rokov na obranu židovských osád a komunít) sa sústredila na pomoc ilegálnym emigrantom a útoky na britské komunikačné siete, extrémistické skupiny ako Irgun a Stern podmínovávali cesty, vykoľajovali vlaky, ničili britské lietadlá na letiskách a útočili na hliadkujúce lode. Terčom teroristov neboli len britskí vojaci a policajti, ale aj civilní zamestnanci. V jediný deň 27. decembra 1945, Irgun zavraždil deväť britských zamestnancov. Sionistickí teroristi získavali silnú podporu z USA.
Na konferencii konanej 12. júna 1946, britský minister zahraničných vecí Ernest Bevin odmietal doporučenia USA, aby bolo do Palestíny okamžite prijatých 100 000 židov. Bevin argumentoval tým, že si Británia nemôže dovoliť vynaložiť stovky miliónov dolárov na financovanie prepravy židovských emigrantov. Na miesto by musela poslať britskú pechotnú divíziu, ktorá by zaistila kľud v oblasti.
Na Bevinovo odmietnutie zvýšenia počtu emigrantov reagovala Haganah o štyri dni neskôr zničením ôsmich mostov v Palestíne a poškodením železničnej dielne v Haifé.
Britský protiterorizmus
V júni 1946 židovskí teroristi uniesli päť britských dôstojníkov. Británia na to odpovedala uzavretím budov Židovskej agentúry (oficiálna organizácia zastupujúca záujmy židov v Palestíne) a uväznením židovských aktivistov. Keď zatkla vedúcich predstaviteľov Židovskej agentúry, pristúpila k dramatickejším krokom. Napätie stúpalo. Británia sa usilovne snažila zastaviť príliv židov do Palestíny, no zároveň sa musela brániť útokom na svojich vlastných vojakov. Britské súdy rozdávali teroristom trest smrti. Ani najtvrdšie tresty však neodradili sionistov pokračovať v ďalších násilných činoch, pričom sa snažili vymyslieť nové spôsoby, ako dostať do Palestíny ďalších židov.
22. júna 1945 podnikol Irgun mohutný útok na hotel Kráľ Dávid v Jeruzaleme. Hotel v ktorom boli ubytovaní britskí vojaci a štábna jednotka, bol spoločenským strediskom britských úradníkov v Palestíne. Teroristi ukryli nálože do siedmich maslovníc a do hotela prenikli v prestrojení za arabských obchodníkov. Podarilo sa im nálože umiestniť do základov domu, cestu von si však museli prestrieľať, nakoľko ich britskí vojaci odhalili. Briti tušili, že niečo nie je v poriadku, maslovnice s náložami sa im však nepodarilo odhaliť. O 12:37 poobede nálože vybuchli. Na následky výbuchu zahynulo 91 ľudí, ďalších 45 bolo zranených. Medzi mŕtvymi boli Arabi, židia a britskí vojaci.
Briti na útok reagovali rezignáciou na všetky kontakty s miestnym obyvateľstvom. Svoj boj proti teroristom však nevzdali a pokračovali v hľadaní ukrytých zbraní. Židia, u ktorých boli nájdené zbrane, putovali do väzenia.
Napriek všetkým ich snahám terorizmus prekvital ďalej. V apríli 1946 skupina Stern zavraždila sedem britských parašutistov.
Morálka Britov postupne klesala, nakoľko sa ocitla tvárou v tvár teroristickým útokom, proti ktorým sa cítili bezmocne.
Do konca roku 1946 Irgun a Stern zabili 373 osôb, z toho 300 civilistov.
Začiatkom roku 1947 židovské protibritské násilie na území Palestíny dosiahlo neúnosnú intenzitu. Veľmi zlá situácia viedla Britov k evakuácii 2000 úradníkov a k obstavaniu hlavných administratívnych budov ochrannou bariérou.
Britská vláda dospela k rozhodnutiu, že ďalšie zotrvanie Britov v Palestíne nie je možné. Doma Briti čelili vážnej finančnej kríze, v Palestíne sa nezmohli na účinný vojenský zásah proti židovským útokom. Vo februári 1947 Veľká Británia zverila riešenie palestínskej otázky čerstvo založenej medzinárodnej organizácii OSN. Židovskí teroristi v prvom kole vyhrali.
Židovský terorizmus po roku 1947
Zatiaľ čo sa OSN zaoberala blízkovýchodným gordickým uzlom, teroristické akcie pokračovali.
V marci 1947 Irgun uniesol v Tel Avive britského sudcu a ďalšieho britského občana, ako odvetu za trest smrti pre židovského teroristu, odsúdeného za zabitie policajta. Rovnako v marci zahynulo 20 britských vojakov pri útoku na dôstojnícky klub v Jeruzaleme.
4. mája 1947 Irgun vykonal svoju najsmelšiu akciu. Jeho členovia prenikli do väzenia v Acre, kde boli pred troma týždňami obesení štyria teroristi. Pri prepadnutí väznice mala väčšina teroristov na sebe ukradnuté britské uniformy. Irgunu sa podarilo oslobodiť 251 väzňov. Väznica bola prepadnutá za bieleho dňa.
15. mája zahynuli dvaja britskí vojenskí pyrotechnici pri zneškodňovaní nálože nastraženej židovskými teroristami na železnici.
Koncom roka 1947 došlo k veľkému počtu židovských teroristických útokov voči Arabom. Napríklad židmi nastražená nálož pri Damašskej bráne v Jeruzaleme zabila 15 Arabov. Ďalších 17 Arabov bolo zabitých Irgunom, keď do davu čakajúceho na autobusovej zastávke hodili barel s výbušninou.
Potom, čo britské úrady v Palestíne odsúdili na trest smrti troch teroristov z Irgunu, reagovali radikálni sionistickí teroristi únosom dvoch seržantov, čím chceli Britov donútiť k prehodnoteniu ich rozhodnutia. Obete únosu boli držané v malej cele, vykopanej neďaleko továrne na spracovanie diamantov. Aby prežili, museli vojaci dýchať kyslík z tlakových fliaš. Keď boli teroristi v Acre obesení, Irgun zajatcov vytiahol z ich väzenia a brutálne zavraždil. Telá zabitých vojakov boli nájdené niekoľko dní potom, zavesené na stromoch a s výbušnou nástrahou.
Takmer okamžite po zverejnení plánu OSN na rozdelenie Palestíny na Arabský a Židovský štát, sa vznietili prudké boje medzi židmi a Arabmi. Od novembra 1947 do mája 1948 prebiehala medzi židmi a Arabmi občianska vojna. Židia vedeli, že Británia v oblasti končí a ich stratégiou sa stal útočný boj a ukrutnosti, ktorými chceli získať kontrolu nad čo najväčším územím. Na strane sionistických teroristov bojovala spoločne Haganah, Irgun a Stern gang so spoločným cieľom – vytvoriť židovský štát na území Palestíny.
Židovský teror na západnom brehu Jordánu
V rokoch 1970 až 1987 sa Palestínci na západnom brehu Jordánu a v pásme Gazy, medzinárodne označovaných ako židmi okupované územia, stávali terčom útoku extrémistických židovských organizácií. Samotná izraelská vláda sa nezriekla násilia pri potieraní prejavov palestínskeho odporu k prítomnosti izraelských okupačných ozbrojených síl. V Gaze, niekdajšom stredisku aktívneho odporu, nechal v roku 1971 generál Ariel Šaron zatknúť a zavraždiť viac ako 1.000 partizánov. Jeho represívna politika vyvolávala medzi Palestíncami hnev a stala sa koreňom budúceho problému. Hromadné popravy sprevádzali obvyklé zvyky židovských okupantov, zahrňujúce demolácie domov a ničenie ovocných sadov, ktoré boli základným zdrojom živobytia Palestínčanov.
Začiatkom 80. rokov sa objavila nová sionistická teroristická skupina nazvaná Židovské podsvetie, ktorá priniesla novú vlnu židovského terorizmu.
V júli 1980 Židovské podsvetie pripravilo a následne vykonalo sériu bombových atentátov, pri ktorých boli zranení významní palestínski predstavitelia: starostovi Nablusu Basamu Šakovi museli po atentáte amputovať obe nohy; starostovi mesta Ramalláh, Kárimovi Khalafovi výbuch zranil obidve chodidlá. Ibrahim Tawi, starosta El Birehu unikol vážnemu zraneniu len o vlások, keď nálož na dverách jeho garáže, ktorá bola prichystaná preňho, vybuchla v rukách pyrotechnika.
Napríklad v marci a apríli 1982 na nenásilnej demonštrácii za svoje práva, zahynulo 30 Palestínčanov, ktorí sa stali obeťami streľby izraelskej armády.
Židovský terorizmus v 90. rokoch
Od 80. rokov predstavuje židovský terorizmus v Izraeli najradikálnejšie vyjadrenie náboženskej a národnej horlivosti. Niektorí teroristi patria k priamej odnoži politických strán a hnutí, iní si vytvorili vlastné skupiny, páchajúce brutálne teroristické činy. Ďalší teroristi pôsobia samostatne.
Krajne extrémistické krídlo sionistického hnutia bolo pripravené použiť terorizmus na dosiahnutie svojich cieľov už od vzniku hnutia v poslednej štvrtine 19. storočia. V rokoch 1948–49 sa sionistickí teroristi fanaticky zapojili do bojov v arabsko-izraelskej vojne. V 70. rokoch páchali mnohé radikálne skupiny útoky na Palestínčanov naklonených mierovému procesu. Koncom 80. rokov boli hlavnými pôvodcami terorizmu na okupovaných územiach západného brehu Jordánu a pásma Gazy pravicovo orientovaní židovskí osadníci. Ich agresia bola obvykle namierená proti palestínskym – arabským občanom. Naviac sa objavili organizované skupiny radikálov. Keď sa začiatkom 90. rokov urýchlil proces izraelsko-palestínskej mierovej zmluvy, vystupňovali židia svoje útoky na Palestínčanov a naviac obrátili svoje zbrane aj proti umierneným Izraelčanom.
Židovský terorizmus sa takmer výhradne sústreďuje na územia kontrolované Izraelom. Okrem ojedinelých pokusov v 70. rokoch, namierených proti predstaviteľom a reprezentantom členov arabských a palestínskych spoločností v USA, sa väčšina akcií židovského terorizmu odohrala na území Izraela a ním okupovaných území západného brehu Jordánu a pásma Gazy. Medzi najznámejšie akcie židovského terorizmu patrí útok na palestínskych vedúcich predstaviteľov Rady národnej správy v roku 1980, zastrelenie Emila Greenzweiga na zhromaždení „A teraz mier“ v roku 1982, útok na veriacich pri modlitbách v Hrobke patriarchov v roku 1994 a zaRabina v roku 1995. V roku 1991 to bol napríklad bombový útok organizovaný stranou Kach na Americké kultúrne stredisko v Jeruzaleme.
Iné útoky predstavovali viac-menej „bežné“ akty pomsty, vyhrážanie sa a útoky na jednotlivcov, priemyselné sabotáže a násilné prejavy v každodennom styku izraelských osadníkov s palestínskymi obyvateľmi na okupovaných územiach. Taktika teroristov nebola jednotná. Terorizmus používali členovia veľkých hnutí aj individuálni teroristi pri izolovaných útokoch.
Motiváciu židovských teroristov je treba hľadať v židovskej histórii a náboženskej viere. Vzhľadom na nechcenú pozornosť svetových médií, ktorá sa upriamovala na sionistických teroristov, boli ich útoky v zahraničí veľmi vzácne. Svetová verejnosť bola mylného názoru, že ambície sionistov sa naplnili založením samostatného židovského štátu. Osobnosti patriace k izraelským politickým špičkám sympatizovali a sympatizujú so sionistickými teroristami. Židovskí teroristi tak môžu byť presvedčení, že vláde pomáhajú pri ich politike. Je skutočnosťou, že teroristické útoky židov a Palestínčanov boli merané dvojakým metrom, ako sa dá usudzovať podľa zhovievavých trestov, ktoré dostali usvedčení židovskí teroristi v porovnaní so svojimi palestínskymi „kolegami“. Napríklad v decembri 1990 izraelský súd po necelých šiestich rokoch oslobodil troch členov židovskej teroristickej organizácie „Židovské podsvetie“, ktorí zabili troch Arabov a ďalších 30 zranili. V rovnakej dobe bol jeden Palestínec odsúdený na 16 doživotných trestov za zabitie 16 ľudí pri útoku na izraelský autobus.
V júni 1938 Briti odsúdili dvoch židovských sionistov za streľbu do autobusu, v ktorom sa viezli Arabi. Aj napriek žiadosti o milosť bol jeden z nich – Slomo Bne Josef popravený. Irgun jeho smrť pomstil v júli 1938 bombovým atentátom na arabskom ovocnom trhu v Hajfe. Výbuch podzemných mín zabil 74 ľudí, ďalších 129 bolo zranených. Išlo o najbrutálnejší teroristický čin na území Palestíny do roku 1938.
Stalo sa tak v dobe, keď sionisti začali šíriť medzi židmi paniku a na verejnosti prezentovať z veľkej časti domnelé a prekrútené ukrutnosti voči židom zo strany Nemcov na Nemcami okupovanom území v čase druhej svetovej vojny. Tým sa snažili oblomiť postoj Veľkej Británie, ktorá odmietala prehodnotiť svoj postoj voči emigrácii židov do Palestíny.
V máji 1942 prebehla v newyorskom hoteli Biltmore konferencia amerických sionistov. Konferencia prijala rezolúciu vytvorenia židovského štátu na území Palestíny. Rezolúcia sa stala základom oficiálnej politiky veľkej židovskej komunity v USA.
Aj napriek rozdielnym postojom väčšiny sionistov, bojovali počas druhej svetovej vojny proti nacistom po boku Britov. Dokonca aj Irgun ukázal behom vojny pri protibritských akciách určitú zdržanlivosť. Niektoré frakcie Irgunu však spoluprácu s Britmi odmietali a nakoniec sa v roku 1940 úplne odštiepili od základnej organizácie. Skupina odpadlíkov bola nazvaná Stern podľa svojho vodcu Abrahama Sterna, pôvodne jedného z najvyšších činiteľov Irgunu. Stern gang sa tiež nazýval Lehi, čo bola skratka hebrejského názvu Lohame Herut Yisra´el (bojovníci za slobodu Izraela).
Táto skupina bola fanaticky zameraná proti Britom, uskutočnila opakované útoky na britské posádky v Palestíne. Obeťami nenávisti radikálnej skupiny Stern sa stávali aj umiernení židia. V januári 1942 ozbrojenci skupiny Stern zavraždili dvoch zástupcov britských policajtov a mnohí členovia jeho skupiny boli počas vojny uväznení. Skupina Stern však prežila a v roku 1944 zavraždila okolo 15 ľudí.
Jednou z obetí Stern gangu sa stal lord Mayne, britský ministerský zástupca na Blízkom Východe. Spolu so svojím šoférom bol zabitý v Káhire 6. novembra 1944. Tento prípad ukázal, kam až siahajú prsty Stern gangu. Vražda lorda Mayneho v roku 1944, spáchaná židovskou teroristickou organizáciou Stern, bola vôbec prvým činom moderného medzinárodného terorizmu, spáchaná pre celosvetovú publicitu.
Za pozornosť stojí aj fakt, že Jicchak Šamir, ktorý bol izraelským premiérom v 80. rokoch, bol významným vedúcim činiteľom a brutálnym teroristom skupiny Stern.
Nástup veľkého židovského terorizmu
Máj 1945 priniesol v Európe koniec vojny a v Palestíne vlnu židovského terorizmu, ktorý sa počas vojny až tak otvorene neprejavoval. V júli 1945 sa útoky na britské ciele stali každodenným rituálom. Po porážke Hitlera sa na obhajobu svojich záujmov dokázali spojiť všetky židovské organizácie. O tri mesiace neskôr zahájili sionistické organizácie spoločnú kampaň proti Britom. Zatiaľ čo Haganah (t.j. obrana; organizácia židov, ktorá vznikla začiatkom 20. rokov na obranu židovských osád a komunít) sa sústredila na pomoc ilegálnym emigrantom a útoky na britské komunikačné siete, extrémistické skupiny ako Irgun a Stern podmínovávali cesty, vykoľajovali vlaky, ničili britské lietadlá na letiskách a útočili na hliadkujúce lode. Terčom teroristov neboli len britskí vojaci a policajti, ale aj civilní zamestnanci. V jediný deň 27. decembra 1945, Irgun zavraždil deväť britských zamestnancov. Sionistickí teroristi získavali silnú podporu z USA.
Na konferencii konanej 12. júna 1946, britský minister zahraničných vecí Ernest Bevin odmietal doporučenia USA, aby bolo do Palestíny okamžite prijatých 100 000 židov. Bevin argumentoval tým, že si Británia nemôže dovoliť vynaložiť stovky miliónov dolárov na financovanie prepravy židovských emigrantov. Na miesto by musela poslať britskú pechotnú divíziu, ktorá by zaistila kľud v oblasti.
Na Bevinovo odmietnutie zvýšenia počtu emigrantov reagovala Haganah o štyri dni neskôr zničením ôsmich mostov v Palestíne a poškodením železničnej dielne v Haifé.
Britský protiterorizmus
V júni 1946 židovskí teroristi uniesli päť britských dôstojníkov. Británia na to odpovedala uzavretím budov Židovskej agentúry (oficiálna organizácia zastupujúca záujmy židov v Palestíne) a uväznením židovských aktivistov. Keď zatkla vedúcich predstaviteľov Židovskej agentúry, pristúpila k dramatickejším krokom. Napätie stúpalo. Británia sa usilovne snažila zastaviť príliv židov do Palestíny, no zároveň sa musela brániť útokom na svojich vlastných vojakov. Britské súdy rozdávali teroristom trest smrti. Ani najtvrdšie tresty však neodradili sionistov pokračovať v ďalších násilných činoch, pričom sa snažili vymyslieť nové spôsoby, ako dostať do Palestíny ďalších židov.
22. júna 1945 podnikol Irgun mohutný útok na hotel Kráľ Dávid v Jeruzaleme. Hotel v ktorom boli ubytovaní britskí vojaci a štábna jednotka, bol spoločenským strediskom britských úradníkov v Palestíne. Teroristi ukryli nálože do siedmich maslovníc a do hotela prenikli v prestrojení za arabských obchodníkov. Podarilo sa im nálože umiestniť do základov domu, cestu von si však museli prestrieľať, nakoľko ich britskí vojaci odhalili. Briti tušili, že niečo nie je v poriadku, maslovnice s náložami sa im však nepodarilo odhaliť. O 12:37 poobede nálože vybuchli. Na následky výbuchu zahynulo 91 ľudí, ďalších 45 bolo zranených. Medzi mŕtvymi boli Arabi, židia a britskí vojaci.
Briti na útok reagovali rezignáciou na všetky kontakty s miestnym obyvateľstvom. Svoj boj proti teroristom však nevzdali a pokračovali v hľadaní ukrytých zbraní. Židia, u ktorých boli nájdené zbrane, putovali do väzenia.
Napriek všetkým ich snahám terorizmus prekvital ďalej. V apríli 1946 skupina Stern zavraždila sedem britských parašutistov.
Morálka Britov postupne klesala, nakoľko sa ocitla tvárou v tvár teroristickým útokom, proti ktorým sa cítili bezmocne.
Do konca roku 1946 Irgun a Stern zabili 373 osôb, z toho 300 civilistov.
Začiatkom roku 1947 židovské protibritské násilie na území Palestíny dosiahlo neúnosnú intenzitu. Veľmi zlá situácia viedla Britov k evakuácii 2000 úradníkov a k obstavaniu hlavných administratívnych budov ochrannou bariérou.
Britská vláda dospela k rozhodnutiu, že ďalšie zotrvanie Britov v Palestíne nie je možné. Doma Briti čelili vážnej finančnej kríze, v Palestíne sa nezmohli na účinný vojenský zásah proti židovským útokom. Vo februári 1947 Veľká Británia zverila riešenie palestínskej otázky čerstvo založenej medzinárodnej organizácii OSN. Židovskí teroristi v prvom kole vyhrali.
Židovský terorizmus po roku 1947
Zatiaľ čo sa OSN zaoberala blízkovýchodným gordickým uzlom, teroristické akcie pokračovali.
V marci 1947 Irgun uniesol v Tel Avive britského sudcu a ďalšieho britského občana, ako odvetu za trest smrti pre židovského teroristu, odsúdeného za zabitie policajta. Rovnako v marci zahynulo 20 britských vojakov pri útoku na dôstojnícky klub v Jeruzaleme.
4. mája 1947 Irgun vykonal svoju najsmelšiu akciu. Jeho členovia prenikli do väzenia v Acre, kde boli pred troma týždňami obesení štyria teroristi. Pri prepadnutí väznice mala väčšina teroristov na sebe ukradnuté britské uniformy. Irgunu sa podarilo oslobodiť 251 väzňov. Väznica bola prepadnutá za bieleho dňa.
15. mája zahynuli dvaja britskí vojenskí pyrotechnici pri zneškodňovaní nálože nastraženej židovskými teroristami na železnici.
Koncom roka 1947 došlo k veľkému počtu židovských teroristických útokov voči Arabom. Napríklad židmi nastražená nálož pri Damašskej bráne v Jeruzaleme zabila 15 Arabov. Ďalších 17 Arabov bolo zabitých Irgunom, keď do davu čakajúceho na autobusovej zastávke hodili barel s výbušninou.
Potom, čo britské úrady v Palestíne odsúdili na trest smrti troch teroristov z Irgunu, reagovali radikálni sionistickí teroristi únosom dvoch seržantov, čím chceli Britov donútiť k prehodnoteniu ich rozhodnutia. Obete únosu boli držané v malej cele, vykopanej neďaleko továrne na spracovanie diamantov. Aby prežili, museli vojaci dýchať kyslík z tlakových fliaš. Keď boli teroristi v Acre obesení, Irgun zajatcov vytiahol z ich väzenia a brutálne zavraždil. Telá zabitých vojakov boli nájdené niekoľko dní potom, zavesené na stromoch a s výbušnou nástrahou.
Takmer okamžite po zverejnení plánu OSN na rozdelenie Palestíny na Arabský a Židovský štát, sa vznietili prudké boje medzi židmi a Arabmi. Od novembra 1947 do mája 1948 prebiehala medzi židmi a Arabmi občianska vojna. Židia vedeli, že Británia v oblasti končí a ich stratégiou sa stal útočný boj a ukrutnosti, ktorými chceli získať kontrolu nad čo najväčším územím. Na strane sionistických teroristov bojovala spoločne Haganah, Irgun a Stern gang so spoločným cieľom – vytvoriť židovský štát na území Palestíny.
Židovský teror na západnom brehu Jordánu
V rokoch 1970 až 1987 sa Palestínci na západnom brehu Jordánu a v pásme Gazy, medzinárodne označovaných ako židmi okupované územia, stávali terčom útoku extrémistických židovských organizácií. Samotná izraelská vláda sa nezriekla násilia pri potieraní prejavov palestínskeho odporu k prítomnosti izraelských okupačných ozbrojených síl. V Gaze, niekdajšom stredisku aktívneho odporu, nechal v roku 1971 generál Ariel Šaron zatknúť a zavraždiť viac ako 1.000 partizánov. Jeho represívna politika vyvolávala medzi Palestíncami hnev a stala sa koreňom budúceho problému. Hromadné popravy sprevádzali obvyklé zvyky židovských okupantov, zahrňujúce demolácie domov a ničenie ovocných sadov, ktoré boli základným zdrojom živobytia Palestínčanov.
Začiatkom 80. rokov sa objavila nová sionistická teroristická skupina nazvaná Židovské podsvetie, ktorá priniesla novú vlnu židovského terorizmu.
V júli 1980 Židovské podsvetie pripravilo a následne vykonalo sériu bombových atentátov, pri ktorých boli zranení významní palestínski predstavitelia: starostovi Nablusu Basamu Šakovi museli po atentáte amputovať obe nohy; starostovi mesta Ramalláh, Kárimovi Khalafovi výbuch zranil obidve chodidlá. Ibrahim Tawi, starosta El Birehu unikol vážnemu zraneniu len o vlások, keď nálož na dverách jeho garáže, ktorá bola prichystaná preňho, vybuchla v rukách pyrotechnika.
Napríklad v marci a apríli 1982 na nenásilnej demonštrácii za svoje práva, zahynulo 30 Palestínčanov, ktorí sa stali obeťami streľby izraelskej armády.
Židovský terorizmus v 90. rokoch
Od 80. rokov predstavuje židovský terorizmus v Izraeli najradikálnejšie vyjadrenie náboženskej a národnej horlivosti. Niektorí teroristi patria k priamej odnoži politických strán a hnutí, iní si vytvorili vlastné skupiny, páchajúce brutálne teroristické činy. Ďalší teroristi pôsobia samostatne.
Krajne extrémistické krídlo sionistického hnutia bolo pripravené použiť terorizmus na dosiahnutie svojich cieľov už od vzniku hnutia v poslednej štvrtine 19. storočia. V rokoch 1948–49 sa sionistickí teroristi fanaticky zapojili do bojov v arabsko-izraelskej vojne. V 70. rokoch páchali mnohé radikálne skupiny útoky na Palestínčanov naklonených mierovému procesu. Koncom 80. rokov boli hlavnými pôvodcami terorizmu na okupovaných územiach západného brehu Jordánu a pásma Gazy pravicovo orientovaní židovskí osadníci. Ich agresia bola obvykle namierená proti palestínskym – arabským občanom. Naviac sa objavili organizované skupiny radikálov. Keď sa začiatkom 90. rokov urýchlil proces izraelsko-palestínskej mierovej zmluvy, vystupňovali židia svoje útoky na Palestínčanov a naviac obrátili svoje zbrane aj proti umierneným Izraelčanom.
Židovský terorizmus sa takmer výhradne sústreďuje na územia kontrolované Izraelom. Okrem ojedinelých pokusov v 70. rokoch, namierených proti predstaviteľom a reprezentantom členov arabských a palestínskych spoločností v USA, sa väčšina akcií židovského terorizmu odohrala na území Izraela a ním okupovaných území západného brehu Jordánu a pásma Gazy. Medzi najznámejšie akcie židovského terorizmu patrí útok na palestínskych vedúcich predstaviteľov Rady národnej správy v roku 1980, zastrelenie Emila Greenzweiga na zhromaždení „A teraz mier“ v roku 1982, útok na veriacich pri modlitbách v Hrobke patriarchov v roku 1994 a zaRabina v roku 1995. V roku 1991 to bol napríklad bombový útok organizovaný stranou Kach na Americké kultúrne stredisko v Jeruzaleme.
Iné útoky predstavovali viac-menej „bežné“ akty pomsty, vyhrážanie sa a útoky na jednotlivcov, priemyselné sabotáže a násilné prejavy v každodennom styku izraelských osadníkov s palestínskymi obyvateľmi na okupovaných územiach. Taktika teroristov nebola jednotná. Terorizmus používali členovia veľkých hnutí aj individuálni teroristi pri izolovaných útokoch.
Motiváciu židovských teroristov je treba hľadať v židovskej histórii a náboženskej viere. Vzhľadom na nechcenú pozornosť svetových médií, ktorá sa upriamovala na sionistických teroristov, boli ich útoky v zahraničí veľmi vzácne. Svetová verejnosť bola mylného názoru, že ambície sionistov sa naplnili založením samostatného židovského štátu. Osobnosti patriace k izraelským politickým špičkám sympatizovali a sympatizujú so sionistickými teroristami. Židovskí teroristi tak môžu byť presvedčení, že vláde pomáhajú pri ich politike. Je skutočnosťou, že teroristické útoky židov a Palestínčanov boli merané dvojakým metrom, ako sa dá usudzovať podľa zhovievavých trestov, ktoré dostali usvedčení židovskí teroristi v porovnaní so svojimi palestínskymi „kolegami“. Napríklad v decembri 1990 izraelský súd po necelých šiestich rokoch oslobodil troch členov židovskej teroristickej organizácie „Židovské podsvetie“, ktorí zabili troch Arabov a ďalších 30 zranili. V rovnakej dobe bol jeden Palestínec odsúdený na 16 doživotných trestov za zabitie 16 ľudí pri útoku na izraelský autobus.
Michael Morris - Co nesmite vedet (rozhovor)
Vydavatelství Anch BOOKS právě vydalo knihu autora Michaela Morrise:
CO neSMÍTE VĚDĚT!
Interview se uskutečnilo na podzim 2011 krátce po vydání knihy v Německu. Knihu lze koupit.
V začarovaném kruhu.
Stefan Erdmann v rozhovoru s autorem Michaelem Morrisem:
Pane Morrisi, v dubnu tohoto roku Vám vyšla v němčině velmi pozoruhodná kniha s názvem "Co neSmíte vědět! ". Tvrdíte v ní, že evropské i americké hospodářství se řítí do slepé uličky. Zatím se to však nestalo a vypadá to tak, jakoby dosavadní systém mohl pokračovat donekonečna dál. Stojíte si ještě za tím, co píšete?
Ano, samozřejmě. Je nepochybné, že světová ekonomika se zhroutí, neboť musí! Otázkou je pouze - kdy.
Ale proč jste si tak jistý? Německé hospodářství se údajně znovu začíná vzmáhat, kurzy na burzách stoupají, Řecko bude zachráněno a vše bude opět dobré, nebo snad ne?
Ano, bylo by to hezké, ale takto to fungovat nemůže. Všechny řeči o rozmachu jsou jen těžkopádným pokusem uklidnit masy. Čísla a statistiky jsou velmi jednostranné, vypracované ve prospěch jejich objednavatelů a nevypovídají o ničem. Hospodářství objemově roste jen proto, že se na trh pumpují stále větší objemy peněz. Tyto peníze, díky vysoké inflaci, mají však stále menší hodnotu. Na papíře najdete proto vyšší čísla obratů, ale to neznamená, že tyto peníze mají i větší hodnotu. Je to jen hra s čísly, v kterých je mnoho nul. Vrstvy obyvatelstva s nižšími příjmy rychleji ztrácejí, zatímco horní vrstvy vyhrávají. Probíhá zde násilné přerozdělování. Když to většina lidí pochopí, začne to být horké.
A proč podle Vašeho mínění politici proti tomu nic nepodniknou?
Neboť většina z nich nic netuší. Momentálně se všichni politici pokoušejí oddálit kolaps světového hospodářství a následné nepokoje, aby k hororovému scénáři nedošlo během jejich funkčního období, ale až v další legislativní periodě.
V souvislosti s tímto tématem je pikantní zpráva jednoho policejního komisaře z Berlína, který pracuje v Bundestagu jako bezpečnostní pracovník, a z toho důvodu je s poslanci v kontaktu každý den. Před několika týdny si u spřáteleného stavebního podnikatele v Chiemgau objednal dům a žádal ho, aby mu ho rychle postavil! Když se ho tento ptal proč, řekl, že zanedlouho se vše zhroutí, a že penzijní kasy jsou prázdné, Řecko je na mizině a nic ho prý nezachrání a že politici o tom vědí, jen to lidem neřeknou. Tato zpráva pochází ze šestého července 2011, je tedy úplně čerstvá! Politici vědí, že to, co se děje, nemůže dobře skončit, i když to v celistvosti přesně nechápou. Pro ně je důležité, aby si ponechali svá privilegia a mastné platy. Je vskutku těžké, aby někdo realisticky posoudil momentální stav, když neví nic o ekonomice, penězích a zlatě, bankách či burzách. Podívejte se, kdo stojí v čele Německa. Z jakých profesí přicházejí kancléřka a vicekancléř? Jakou kvalifikaci mají, aby mohli stát v čele národa s takovým hospodářstvím? A co čelní představitele EU? Nevíte, zda se máte smát nebo plakat! Takový tým by mohl možná stát v čele kuželkářského spolku, nikoliv však vést celou Evropu. To se jim nepodaří. Ti nechápou, že jsme se ocitli v bodě, kdy se hospodářství musí zhroutit!
Tvrdíte, že se hospodářství musí zhroutit? Proč? Můžete to vysvětlit podrobněji?
Náš hospodářský systém je vybudován na principu neustálého růstu. Nekonečný růst je však na konečné planetě nemožný.
Systém je sestaven tak, že hospodářství roste jen tehdy, když se soukromé osoby, firmy nebo státy zadluží. Tím, že si berou úvěry, jsou vytvořeny, vznikají, nové peníze, které dříve neexistovaly – tomu se říká "tvorba peněz". Peníze ve formě kreditů si banky vlastně vymýšlejí, vyrábějí je z ničeho. Tyto peníze reálné neexistují, nejsou přítomny fyzicky, jsou jen na papíře. Na začátku nového hospodářského cyklu tyto nové peníze oživují trh. Všichni jsou pak velkorysí, kupují a investují, do čeho se jen dá. Pak přijde moment, kdy začínají být lidé prostopášní, narůstají ceny nemovitostí, surovin i spotřebitelské ceny, a vznikají tak bubliny; banky "vyrábějí" stále více a více peněz a prodávají je za úroky a úroky z úroků dobře naladěným spotřebitelům. Rostoucí množství finančních prostředků v oběhu znehodnotí peníze a dochází k inflaci. V jistém bodě začínají pak ceny stoupat rychleji než příjmy, lidé si mohou dovolit stále méně a hospodářství začíná zadrhávat. Současně dluhy z úvěrů tak narůstají, že se lidé, obce, i celé státy začínají pod tíhou úroků dusit. Nejsou schopni je platit, a proto prodávají za babku všechno, co má hodnotu, aby tak vyrovnali alespoň část dluhu. Po nějakém čase se zhroutí vše, protože už není z čeho.
Je to bod, ve kterém je nyní Řecko?
Přesně. Přičemž Řecko má na tomto chaosu jen nepatrnou vinu. Řekové neměli žádnou šanci a v rámci Eurozóny museli jít ke dnu. Bylo to zjevné už předem.
Jak to myslíte? Proč to bylo patrné už předem?
Německo je velmi hrdé na to, že exportuje množství vysoce kvalitního zboží. To je skvělé a pro ostatní státy to dokonce není žádným problémem, pokud mají vlastní měnu. Tehdy mohou například na německé zboží zvýšit cla a postarat se tak o to, aby jim alespoň část peněz zůstala doma a neputovala do Německa. Pokud tedy měli Řekové vlastní měnu, některé jejich produkty mohly konkurovat německým. Snad nebyly až tak kvalitní, ale pro Řeky byly výhodnější než německé zboží, v jehož ceně byla i cla. Řecko mohlo ovlivňovat směnný kurs k německé marce. Jako turistická země Řecko přitahovalo turisty za poměrně výhodné ceny. Potom se národní měny i cla zrušily. Tehdy už řecké zboží nemohlo konkurovat německému a všechny peníze proudily do zahraničí. Řecké hospodářství úplně ochablo, podniky začaly propouštět lidi, klesly příjmy z daní a vláda začala nabírat stále více a více půjček, které samozřejmě nemůže zaplatit. Jak by také mohla, odkud by měla tyto peníze vzít? Ano, mohla by si vzít nové půjčky, aby zaplatila úroky předešlých dluhů, ale to je patologické.
Znamená to, že tento systém vlastně více vyhovoval Němcům než Řekům?
Ne Němcům, ale německým bankám. Pro ně to byl skvělý obchod. Dluhy Řeků nemusí vůbec odepisovat, neboť jsou údajně "relevantní pro systém". Když to dešifrujeme, znamená to jednoznačně, že banky mají takovou moc, že mohou dělat či nedělat, co se jim zlíbí. Německý stát musí tedy Řekům, kteří jsou na dně a na mizině, pomoci, aby snad banky neutrpěly žádné výpadky plateb! Zároveň stát podporuje banky penězi a daňovými výhodami. Stát však ale tolik miliard nemá, a proti si je musí vypůjčit za úroky u stejných bank! Peníze, za které pak ručí celý národ, putují do Řecka, aby Řekové mohli s našimi penězi zaplatit své dluhy u německých bank! Tato hra je tak absurdní, až je těžko uvěřitelné, že s tím banky vůbec projdou. Ale daří se jim to již po staletí. A od okamžiku, kdy se bankám podařilo oddělit peníze od zlata – bylo to v roce 1914, od tohoto data nejsou peníze kryté skutečnými hodnotami – mohou s námi dělat, co se jim zachce, přičemž se zdá, že to skoro nikdo nepochopil.
Ze záchranných balíků tedy neprofitují Řekové?
Ne, přirozeně že ne. V existujícím systému peněžních dluhů profitují zásadně jen banky a všichni ti, kteří s nimi úzce spolupracují. Probíhá to vždy podle stejného schématu, bez ohledu na to, zda je to Řecko nebo Argentina v 90 tých letech. Je na to množství příkladů, hlavně v Africe a Jižní Americe. Nejprve vmanipulují národ do obrovských dluhů, dokud nikomu nezůstane ani cent. Pak přinutí stát, aby snížil své výdaje krácením sociálních dávek a platů a zároveň zvýšil daně. Pro obyvatelstvo to znamená menší příjmy a vyšší výdaje. Dlouho to samozřejmě takto pokračovat nemůže. Pro banky je to však bombastický obchod! Když se pak země úplně zhroutí, supi si vyklovou nejlepší kousky a národu nechají bezcenné zbytky. Pak následuje měnová reforma a obyvatelstvo musí znovu dřít a znovu všechno vybudovat, na což jsou samozřejmě potřebné nové úvěry u bank. Mase se pak hodí kousíček masa, aby se znovu chytila na lep. Vyhladovělá po něm nenasytně sáhne, přičemž se jí řekne, že tentokrát to už bude lepší. Pravdou však je, že to nikdy nemůže být lepší, neboť tento systém bezcenných, bankami vymyšlených a vytvořených peněz je v pravém smyslu slova bludným kruhem.
To zní skoro tak, jakoby za tím byl nějaký plán nebo zlomyslná vypočítavost?
Za vším je nepochybně plán. Je tak jednoduchý, že je až geniální a skvěle funguje již od roku 1694, kdy byla založena Bank of England jako privátní emisní banka (=centrální banka). V pravidelných intervalech, každé dvě nebo tři generace, se vše musí zhroutit, protože zadluženost prostřednictvím úroků exponenciálně roste (= exponenciální je zpočátku pomalý nárůst, který se ustavičně zrychluje, až se pak nedá zastavit vůbec a způsobuje kolaps) a v jistém okamžiku doslova exploduje. A v tomto bodě jsme právě teď – krátce před explozí. Několik evropských států již několik let není schopno plateb a uměle se udržují při životě, což však všechno ještě zhoršuje, protože lidé upadají do stále větší chudoby. USA jsou od začátku srpna definitivně v bankrotu, což se může změnit jen tehdy, kdyby se obě strany v poslední chvíli shodly a zákonem určenou horní hranici dluhů ještě jednou posunuly výš. V nejlepším případě to však dá zemi šanci maximálně na jeden rok. Ještě předtím však asi zkolabuje EU, což by americké hospodářství strhlo do propasti. Těžko říct, kdo se udrží déle, neboť oba se sotva drží na nohou.
Existuje-li tedy nějaký plán, musím se přirozeně zeptat, kdo za ním stojí? Ve Vaší knize tvrdíte, že nad celým západním světem vládne jen hrstka rodin. Hovoříte o nich i jmenovitě. Jak bychom si to měli představit? Tato představa vskutku není pro mě lehká. Jak to dělají a proč o tom nic nevíme?
Ano, pro mnoho lidí je to velmi těžké. A právě proto systém dokonale funguje. Většina lidí považuje skutečnost, že všechno patří jen hrstce lidí, za konspirativní teorii a vyřídí to slovy: "To vůbec není možné" – jednoduše proto, že to překračuje hranice jejich představivosti. Je to však skutečně pouze několik rodin a vlastní bezmála vše – banky, velké koncerny, všechna důležitá média. Podílejí se na velkých investičních podnicích a firmách, spravujících majetek, což je zčásti velmi zamotané a těžko přehledné, což jsem však doložil ve své knize – například s firmami patřícími Rotschildům, Blackstone a Blackrock, které se podílejí prakticky na všech velkých německých firmách.
Tyto rodiny mají své prodloužené ruce, "vojáky", ve většině představenstev a dozorčích radách. Přes své nadace financují téměř celý výzkum a rozhodují tak, co se bude zkoumat a kterým směrem se budou ubírat výsledky bádání. Podvod s Climatgate (= název aféry v souvislosti s manipulovanými vědeckými údaji pro Mezivládní panel pro klimatické změny – pozn. překl.) je toho typickým příkladem.
Je prokázáno, že globální nárůst teploty je obrovský podvod a že všechny údaje potvrzující oteplování byly zfalšované. Je dokázáno, že v globálním rozsahu teploty klesají. S údajným oteplováním Země se však dá vydělat hodně peněz, proto média informují i nadále o „zlém“ CO2 a že teplota na naší Zemi stoupá. Takové věci se vymýšlejí "zcela nahoře" a podrobná realizace těchto akcí se pak vypracovává v grémiích, které jsou podřízené systému. Je to přísný hierarchický systém, který proniká vším. Na jeho vrcholu je hrstka rodin, které mají nesmírnou moc a vlastní toho tolik, že si to jednoduchý člověk nedokáže představit. Pod nimi je druhá řada a pak třetí. Celkem jde asi o dvě stě rodin, sjednocených v organizacích jako CFR, Trilaterální komise, Římský klub, Skupina Bilderberg a v mnoha dalších. Přes tato grémia řídí politiku, takzvanou vědu a média. Nechci zacházet do podrobností, protože by to přesahovalo rámec našeho rozhovoru. O všem detailně píšu v knize.
Ano, to sedí. Jdete do detailů, ale přesto je vše srozumitelné! Přiznávám, že Vaše kniha byla první, která mi umožnila jednoduše a srozumitelně pochopit širší souvislosti mezi ekonomikou, penězi, zlatem a velkými organizacemi jako IWF (= Mezinárodní měnový fond), BIZ a médii. Jdete v ní však ještě dál a mluvíte o souvislostech s tématy jako Chemtrails (=chemické stopy) a „údajnou“ válkou proti teroru. Není to tak trochu přehnané?
Ne, jedno s druhým souvisí ...
Tak vám tedy ještě rychle položím poslední otázku: Když je všechno manipulováno a velký kolaps nezadržitelný, co ještě můžeme dělat? Je nějaké řešení či východisko, nebo se musíme připravit na temné časy a začít hromadit potraviny?
Ano, samozřejmě je tu východisko! Musíme tento koloběh prostě přerušit. Hlavně vzděláváním a osvětou, a k tomu se přece snažíme nyní oba přispět. Naštěstí nejsme jediní. V posledních letech prosákla pravda o manipulaci lidstva na světlo na více místech. Zdá se, že se opravdu probouzíme z jakéhosi stavu spánku a osvobozujeme se. Dalo by se říci, že z puberty pomalu přecházíme do dospělosti. Bude důležité, abychom nastávající kolaps vnímali a chápali jako šanci změnit se, a nepodlehli znovu našim starým zvyklostem, strachu a hněvu, které vedou jen k válce a bídě. Přechodná doba však může být velmi tvrdá, netřeba si nic nalhávat.
V každém případě neuškodí, když máte ve skříni nějaké potraviny, nebo když se přichystáte i na jiné možnosti vývoje situace. Každý kdo může, by měl mít trochu zlata a stříbra a tak zajistit alespoň část toho, co vlastní. To bude důležité hlavně v přechodné době, neboť tato může být tvrdá. Za kulisami dění však momentálně na mnoha místech současně pracují vlivné osobnosti již na novém systému. Ten by měl být spravedlivější a podporovat soužití v míru. Musí zmizet dluhy i úroky, což se samozřejmě nebude líbit jistým osobám, ale to se mělo stát již dávno. Možná to bude mít formu bezpodmínečného základního příjmu. Více zde o tom momentálně říct nemohu, protože se právě na tom pracuje. Ale něco se děje! V nejbližších letech se všechno velmi změní, to můžu slíbit. A jsem si jistý, že k lepšímu, že zažijeme v našem lidském vědomí kvantový skok, který přinese ovoce všem zúčastněným. Neboť v zásadě je to možné! Přirozeně, že si musíme všichni vyhrnout rukávy a převzít odpovědnost.
Díky za rozhovor!
Zdroj: Amadeus Verlag, www.amadeus-verlag.de
O autorovi:
Podnikatel, autor a dobrodruh Michael Morris se narodil v roce 1966 v Rakousku. Po pobytech v několika evropských městech žije dnes hlavně v USA. Napsal celou řadu textů a článků v angličtině i němčině, vyučoval a dlouhé roky byl podílníkem v několika firmách. Co neSmíte VĚDĚT! (=WAS SIE NICH WISSEN SOLLEN !) je jeho první knihou s tématem hospodářství a nový světový řád.
sobota 4. augusta 2012
Syria, Iran - zaciatok 3. svetovej vojny?
Zaujimavy clanok: postrehy:
Co sa tyka kapitalu vynikajuca spolupraca je medzi USA a VB. Avsak, dostavame sa do doby pred prvou svetovou vojnou kedy bola imperialisticka vojna o suroviny: ropa, zlato(vlastne vsade kde je dnes nepokoj su tieto suroviny vo velkych mnozstvach).
Dolezitost kontroly tychto surovin si uvedomuje kazdy stat. A uvedomovali si to davno, napr. USA po druhej svetovej vojne mala spotrebu 25% svetovych zasob ropy(pricom ma populaciu 5% sveta). Dolezitost dostupnosti tejto suroviny a hlavne ovladania uzemia jej tazby je pre USA zakladom.... Ropa je nevyhnutna pre sucasne postavenie USA, pre ich ekonomiku... V regione blizkeho vychodu sa nachadza 60% svetovych zasob ropy... US secretary Baker uz v roku 2001 povedal verejne, ze cielom USA je chranit zaujmy svojich spojencov s velkou zasobou ropy(Saudska arabia - napriek tomu ze to je diktatorsky stat). A preto napriek tomu ze uz od roku 2011 prebiehaju v Saudskej Arabii protesty ako v okolitych statoch, USA o nich mlci. http://en.wikipedia.org/wiki/2011%E2%80%932012_Saudi_Arabian_protests . Uz v roku 2001 Pentagon stanovil plany zmeny rezimov v statoch: Lybia, Libanon, Syria, Iran, Irak, Sudan, Somalsko (no hadajte kde vsade uz prebieha vojna). Udalosti v tychto statoch od roku 2001 ukazuju, ze je jedno kto je v parlamente, prezidentom USA....vsetko prebieha podla planu. Nejde samozrejme len o ropu, osidlovanie tychto oblasti a imperialisticka politika USA suvisi so strachom o rast a silu Ciny(Cina zacina byt pre USA takym silnym nepriatelom ako pred 1.sv vojnou Nemecko pre Velku Britaniu). Je len otazkou casu kedy Cina predbehne USA a bude mat rovnake poziadavky na suroviny.... Odhalenie novych americkych zakladni a spojenectva v Australii, Japonsku(teraz tam je trend akehosi primatora v Okinawe, ktory by mohol byt na cele Japonska a vyrazne podporuje vojensky USA, takze mozno USA ho tlacia hore...resp. je to ich vytvor), Indonezii, Laose, Myanmar(najvacsi porusovatel ludskych prav), Filipiny(obyvatelia USA neznasaju), Thajsko, Singapur, Juzna Korea, Vietnam su prikladom rastucej vojenskej agendy USA proti Cine. Vojenske akcie USA v Afganistane, Lybii, Iraku mali sluzit na oslabenie posilnujuceho vplyvu Ciny v tychto oblastiach. Zmeny rezimu v Lybii stali Cinu miliardy ktore investovala do tazby ropy a infrastruktury v Lybii. Podobny scenar sa odohrava v Syrii, Irane - s podporou Turkov, NATA, Izraelu - ktori suportuju teroristov a destabilizaciu rezimu. Ako dlho Cina, ich spojenci v Damasku a Tehrane, a Rusko budu tolerovat tieto provokacie, je otazne. Scenare ako odpalene lietadlo v Irane, odpalenie autobusu-....mozu byt Franzom Ferdinandom(ktory bol tiez dlhodobo planovany...).... Avsak vojna nie je vitana pre nikoho. Ale kludne moze byt. Jedinou cestou ako to zastavit je masivna vzbura ludi, ukoncenie kapitalistickeho systemu, dostatie bank, vlad, armady pod verejnu kontrolu. A ako vidime ani samotne staty(europa, usa, izrael - maju masivne protesty, ktore su v mediach potlacane). Mozme dakovat internetu ze tu je.....len skoda tych cervenych tlacitiek....tie by to mohli prekazit.
Pointa: ludia my musime drzat spolu, a ked bude chciet niekto aby sme bojovali proti vlastnym musime proti jemu....lebo to je diabol.....
Zdroj: http://www.globalresearch.ca/index.php?context=va&aid=32150
Prihlásiť na odber:
Príspevky (Atom)